Vzpomínka ...
"...byla to budova velmi krásná a účelná. Obecní
zastupitelstvo i místní školní rada zůstanou pro tento pokrok provždy zapsáni v
dějinách obce."
Těmito slovy je vyslovován obdiv nové budově školy, "slavným způsobem
po-svěcené" 21. září 1873 (základu dnešního 2. stupně ZŠ). Původní dvě "učírny" této školy brzy nedostačují stoupajícímu počtu učeníchtivých dítek - r. 1902 jich navštěvuje čtyřtřídní školu už 271!
Píše se rok 1913 a naši předkové chystají radikální řešení: uvažuje se o stavbě nové školní budovy. Plán je smělý, realita jiná. V září 1918 míst-ní farář Černoch posvětil otevření přestavěné a rozšířené původní budovy. Komenský s Palackým na
reliéfech školy měli vcelku důvod k úsměvu. I když... |
Školní
budova postavena v roce 1872 |
|
Lidé kupují kalendáře na rok 1947, když je schválena stavba nové školy na "Štěpnici" nebo naproti sokolského hřiště. Přípravné práce začaly, ale stavba je odsunuta "na pozdější dobu".
A což tak využít budovy už stojící - zámku? Renesanční zámek z 16. století se tak od 1. září 1958 nadlouho stává místem, odkud si odnášejí vědomosti i zážitky stovky žáčků.
Nenapravitelný je optimismus a elán Staroveských. Roku 1976 je opět v plánu výstavba nové školy, jako rok počátku stavby je stanoven rok 1979.
Plány, naděje, marná iluze. |
Píše se rok 1997 a my stojíme před stavbou, jakou obec od dob pánů Syrakovských nepamatuje. To, co mnozí z nás už považovali za pohádku
nebo nemístné téma žertů, dostalo hmatatelnou podobu. Vojtěch Růžanský, od roku 1657 působící první známý učitel staroveský, by se jistě nemálo podivil. Možná by i vyslovil tuto větu:
"Nechť tedy všichni, kdož se přičinili o dílo toto, zůstanou provždy zapsáni v dějinách obce." |
|
Již 50 let touží obec Stará Ves nad Ondřejnicí po přístavbě a rozšíření zařízení základní školy.
Po dlouholetých snahách se dostalo i na tuto obec a 1. září 1997 nastoupí do nových učeben žáci ze Staré Vsi nad Ondřejnicí, Krmelína
a Košatky.
Slavnostní otevření nové školní budovy dne 21. června 1997
Slova, jako - Prostor, Čas a Víra - mě napadají při pohledu na nové školní pavilony, připravené přijmout své obyvatele. Učitele a žáky, správní zaměstnance. Ptáte se, proč právě prostor a čas? Zamyslete se chvíli a vzpomeňte na prostor mezi poštou a školou s rozpadajícími se stodolami a domkem č. p. 12 a na prázdný prostor školního pozemku. Vzpomeňte na čas, který uplynul, aby zásadně změnil dominanty obce, aby vyklenul oku lahodící panorama bělostných školních pavilonů. Z kolika úst jsem už slyšel, a vy mi to jistě potvrdíte, jak nová přístavba upoutává pozornost přijíždějících z jihu Moravskou branou, jak přirozeně vplynula do krajiny, jak osvěžila prostor mezi gotikou a renesancí, mezi kostelem a zámkem. Dokonce jsem zaslechl názor - Jedna z nejkrásnějších škol Severní Moravy! Dnes už nikdo nespočítá čas a vynaložené úsilí pro zdar tohoto kroku. A zase jenom čas, jako nejspravedlivější soudce, rozhodne o jeho správnosti. A přicházejí nejen obdivovatelé, ale i rodiče z okolí, svěřit nám do výchovy své děti. Přicházejí s vírou. Víra je nezměrnou silou, motorem. Je ale také nádobou křehkou a my nemáme právo zklamat... Děkuji Vám všem, kdož jste věřili, Vám všem, za nějaký čas už bezejmenným, za víru a odhodlání, za to, že jste ve správném prostoru a ve správném čase zvedli ruku nebo hlas pro sen, který se stal skutečností. |
Mgr. Pavel Plečka, ředitel školy
|